Archiv pro štítek: Film dobový (ČB/kolorovaný)



Dnes jsem pro vás připravil trochu nostalgie: na Youtube jsem objevil raritní barevný film o čs. perutích v RAF z let 1942/43, který odvysílala před lety ČT1. Film není nijak kvalitní a nemá zvukovou stopu, je však velmi pěknou sondou do doby dávno minulé a trvalým svědectvím o čs. pilotech, kteří bojovali ve Velké Británii.

Ve filmu uvidíte piloty i Spifiry ze všech tří čs. perutí:

3. května 1942 pak byly všechny tři perutě spojeny do jednoho stíhacího křídla (Czechoslovak Fighter Wing) se základnou v Exeteru.

Interview



Další výukový film pro P-39, nyní dokonce v barvě z r. 1943. Mimo jiné ve filmu uvidíte nádherné letové záběry Airacobry.

TIP: Originální video bylo převedeno do Full HD rozlišení, proto doporučuji nastavit u videa 1080p a maximalizovat na celou obrazovku volbou v pravém dolním rohu videa.

Film je vyprávěn z pohledu pilota Chucka Randalla, který má nalétáno cca 40 hodin a přeškoluje se na P-39.

(1:25) Chuck nás nejprve seznamuje s chybou jiného pilota, který se dostatečně neseznámil s ovládáním letounu. Tento pilot nezapnul po startu motoru generátor, postupně došlo k vyčerpání kapacity baterie a proto před přistáním nebylo možné vysunout podvozek. Pilot se tedy pokusil o manuální vysunutí podvozku klikou po pravé straně sedačky. Žel ale zapomněl nejprve přepnout vysuvání podvozku na manuál a podvozek se proto nevysunul ani pomocí kliky. Následuje nouzové přistání bez podvozku.

(4:00) Chuck nám předvádí, jak s P-39 správně přistávat.

(6:00) Pilot pokračuje ve výcviku – uvidíme vzlet a popis standardního letového režimu. Poté pilot vystupá do 10 000 feet a věnuje se zde tréningu koordinace a sladění pohybů řídící páky a pedálů s cílem vyhnout se skluzům a ztrátě výšky při horizontálních manévrech. Zmiňuje se o poloměru zatáčky, který je větší než čekal.

(8:15) Test maximální rychlosti (3000 RPM & 52 inHg). Připomíná, že je důležité nejprve zvyšovat RPM a teprve pak přidat plyn (platí zde známá poučka „Keep the prop on the top“). Nesmíme zapomenou otevřít chladič. Maximální povolená doba letu v maximálním režimu je 5 min.

(9:10) Chuck testuje chování letounu při přetažení a ztrátě vztlaku.

(12:10) Jak správně stoupat. Při doporučených hodnotách 2600 RPM & 39 inHg nabírá P-39 výšku nejlépe rychlostí 160 mph.

(13:00) Test utažených horizontálních zatáček ukazuje, že letoun před ztrátou vztlaku dobře a včas varuje vibrováním ocasu a chvěním celého stroje. Následuje názorné vysvětlení, jak Airacobru dostat z vývrtky.

(16:30) Let ve formaci s instruktorem.

(17:50) Chuck zkouší akrobatické prvky pilotáže.

(19:45) Tréning střelby.

TIP na závěr: výborně zpracovaný článek o Airacobře od Farkyho naleznete na serveru palba.cz ZDE

Pro piloty



Komentář k filmu je v angličtině, titulky žel dostupné nejsou.

Jak je u instruktážních fimů obvyklé, je adept nejprve usazen do kokpitu a instruktor ho seznamuje s přístroji a postupy specifickými pro proudový stroj. Na rozdíl od jiných instruktážních filmů, je však zde adeptem zkušený pilot s bojovými úspěchy (zde prezentován jako držitel železného kříže 1. třídy). Na Me 262 se v r. 1944-45 nepřeškolovali nováčci, ale naopak zkušení letci, kterým nebylo potřeba vysvětlovat základy. Film je proto zaměřen především na specifika prvního proudového bojově nasazeného stroje v historii.

Vysvětlen je mechanismus přepínaní palivových nádrží a poté se instruktor důkladně věnuje startovací proceduře. Trubína je natartována malým spalovacím motorem a teprve po dosažení 800 otáček je možné sepnout spojku a zapnout vstřikování paliva J2 a tak probudit turbínu k životu. Všimněte si zejména, jak kriticky důležité bylo velmi pomalé přidávání plynu, dokud turbína nedosáhla 6000 otáček. Jakékoli prudší přidání plynu by mělo katastrofální následky.

Po seznámení s příďovým podvozkem a s mechanizmem zatahování podvozkových nohou následuje pozemní výcvik střelby. Zajímavá je informace o konvergenci 30 mm kanónů MK 108, která je nastavena na 800 m.

Bez zbytečných průtahů pak jde student na svůj první samostatný let, při kterém si hned vyzkouší i let na jeden motor. Přistání je také podorobně komentováno. Dozvíme se mj., že přiblížení na přistání se povádělo rychlostí 240 km/h. Dosednutí se provádělo nejprve na kola hlavního podvozku a brzdilo se velmi šetrně, aby nedošlo k přehřátí brzd. Letoun měl proto po přistání značný dojezd. Jak vzlet tak přistání vyžadovalo betonovou ranvej podstatně delší než bylo v té době obvyklé a ne každé letiště proto bylo pro Me 262 vhodné.

Ve druhé části (začíná ve cca 30. minutě) je věnován další prostor ovládání motorů, je vysvětleno schéma olejového potrubí, mechanismus zásobování turbíny olejem, schéma regulace turbíny a umístění palivových nádrží včetně schématu přečerpávání paliva pro zachování těžiště letounu.

Další informace o německých proudových motorech lze nalézt na webu a především v knize E. Dokoupila: proudove-motory.cz

Pro piloty